DIVOKÁ CESTA - EXPEDICE AFRIKA 2008-2012

“…Žij jako by jsi měl zítra zemřít, uč se jako by jsi měl žít navždy…. (Mahatma Gandhí)

Kdo se rozhodl brázdit prašné cesty necesty černého kontinentu?

Jsou dva vlastně tři členové posádky, ale jeden z nich má o sobě povídání o stránku dál. Potkali se na druhém konci světa v zemi Kiwi, ale jejich domovy jsou přitom od sebe vzdáleny jen několik desítek kilometrů. Jak to, že v zemi Pána prstenů? Rádi cestují a chtíč poznání oba zavedl až k protinožcům, kam se dnes vypravuje spousta mladých lidí. Cestování samozřejmě i něco stojí, takže svoji zálibu pojí i s prací. Okusili práci na farmách, vinicích, v továrnách, v obchodě i kancelářích.

Poznali spoustu nových lidí, nejen těch dobrých a viděli spoustu pěkných míst. A teď se rozhodli na vlastní kůži poznat země černé Afriky.

Andrea

Rodačka z Karlovarska, 1974, se vzděláním ve společném stravování.
Několik let po škole pracovala v administrativě a obchodě doma v Čechách a cestovala po Evropě. Touha po poznání a vůně dálek ji zavála na Nový Zéland, kde téměř dva roky pracovala a také procestovala všechny tři ostrovy (Severní, Jižní a Stewart Island). Po návratu nějaký čas trávila doma, ale cestování je droga, která má silné abstinenční příznaky, a toulavé boty asi nikdy nezůstanou v klidu.

A tak se v šedivé Evropě jednoho podzimního dne roku 2005 zrodil skvělý nápad. "Cesta po Africe". Taková cesta není jen tak, přípravy jsou náročné a především nákladné. Je několik možností, jak na takovou cestu získat prostředky... pracovat nebo žebrat. Oni si vybrali tu práci, cestovat jedou přeci především pro sebe.

Pracovně procestovala Velkou Británii a Severní Irsko. Než se pustili do neznáma na jih zeměkoule, nějakou dobu spolu s Reném žila ve Švédsku poblíž dvou obrovských jezer. Necestovat po svobodné zemi jakou je Švédsko a Norsko by byl hřích, tak i tady pomalu přes všechna zákoutí Laponska, za permanentního slunečního svitu vystoupali až k nejsevernějšímu mysu Evropy.

Miluje rozmanitost kultur, krásy přírody a osobitost zvířat bez zášti. Poznávání, získávání zkušeností a svoboda je jednou z důležitých podstat jejího života.

Na cestu po Africe jí byla přiřknuta funkce zapisovatele, úředníka, plánovače a fotografa. A s jejím (prý) chutným kuchařením bude udržovat expedici naživu a chránit jí před hladověním.

René

Je dobrodruh z německého Durínska, r.1979. Cestováním není daleko od svého vzdělání, vystudoval cestovní ruch.
Téměř hned po škole se ale vzdal práce pro cestovní kanceláře a sám se rozjel do světa získávat zkušenosti a poznávat krásy a kultury jiných zemí - Kanada, Thajsko, "aboridžinci" Austrálie a maorská kultura Nového Zélandu.

Atraktivnímu nápadu jakým je cesta po Africe nelze odolat. Souhlasil a jak je jeho zvykem, hned se pustil do příprav, v jeho případě to byl výběr auta.

Spolu s Andreou pracovně procestoval Velkou Británii, Skotsko a Severní Irsko. Při pobytu ve Švédsku přejeli napříč i tuto nádhernou skandinávskou zemi, od jihu se pomalu mezi soby a losy prokličkovali až na nejsevernější North Cape.

Vzdělávní a zkušenosti jsou pro něj stejně důležité jako svoboda, poznávání a dobrodružství. Svůj volný čas vyplňuje i dalšími zálibami jako je čtení knih různých žánrů, uměleckou kovařinou a fotoartem.

Výsledek jeho zručnosti tedy využije při zajišťování surovin pro voňavé a lahodné zpříjemnění posezení okolo ohně, což je jedním z bezvadných relaxací nejen těla, ale i duše.

Na expedici byl pověřen funkcí nejen řidiče, mechanika a ochranky, ale také fotografa.

ZPĚT NAHORU